logo poob

poob planetka muzika planetka obrázky planetka historie planetka Stodola planetka o nás planetka novinky planetka koncerty planetka texty planetka kontakty planetka odkazy

festival "stodola" v pístině

STODOLA 2011

plakát Stodola 2011

kudy do pístiny

STODOLA 2010

Zbyna punk

Hodnocení z klávesnice Vládi Špuláka:

Vypadá to, že deštivý pátek a slunečná sobota se stává tradičním meteorologickým koloritem festivalu. Aspoň se tak vždycky do soboty vytvoří dostatek bláta a děti si pak mají pěkně na sluníčku s čím hrát. (Ještěže jsme neposunuli termín o uvažovaný týden později… Vyhověli jsme tak pořadatelům mělnického Lhotkafestu, abychom tentokrát nekolidovali a umožnili mělničákům účast na obou akcích. Lhotkafest pak, stejně jako mnoho dalších festivalů ten víkend, propršel až na morek…).

Techno-schranzovní pátek jsem prohýřil, protančil, projásal… Program měl v režii spolupořádající Krttek, info zde.

Sobotní plánovaná SdCh Varlénova loutkového semináře Seance Vyšehradská se bohužel ani letos z blíže nespecifikovaných astrálních příčin neuskutečnila. Příště už žádná divadla nezvu. Ukázka, o co jsme přišli zde.

Na úvod sobotního programu více než plnohodnotně zaskočil Květoslav Dolejší se sólovým projektem Concord Crash. Pojal to tak svědomitě, že při sestavování aparatury nanečisto trénoval a dokonce snad až do samotného vystoupení abstinoval!
Však mu to taky tentokrát stoprocentně vyšlo a publikum se nechalo nadšeně převálcovat.

pepa punk balik

Jakub Noha vystoupil ve dvojici s „nejnedoceněnějším českým kytaristou“ Petrem Bubákem Bublákem. Nádhera, Jakubovy písničky, zelektrizované Bubákovou bluesrockovou magií, mě znovu dostaly.

Vystoupení Postižené oblasti směřovalo ke vzpomínce na Marka Vojtíška, který právě v Pístině o rok dříve odehrál svůj poslední koncert.

poob živě na festivalu Stodola 2010

Děkujeme Petru Kozákovi za přípravu vzpomínkové projekce.

Následoval obnovený Wolfgang Lederer, jedna z mnoha aktivit Zbyňka Moravce, bez jehož účasti je Stodola nemyslitelná … Stodolu zaplavila nostalgická vzpomínka na floydovsko-psychedelické začátky.

ve stodole

Vrcholem večera bylo vystoupení mých oblíbených Sdružení rodičů a přátel ropy. Alternativní bigbít v tom nejlepším slova smyslu, co víc o tom psát …
Kdo neviděl, zajděte si někde na … .

Povětroň dorazil bez bubeníka a tak celý večer příjemně, takřka unplugged, uzavřel.

Pístina 2011? … uvidíme …

srdcervac

Foto vlnek, jako vždy výstižné, zde.

plakát Stodola 2010

STODOLA 2009 aneb HOME MADE, KAMARÁDE!

Geniální slogan z nadpisu (čti foneticky) vymyslel hned při příjezdu Zbyněk Moravec a tahle hláška letěla celým festivalem a navíc letošní ročník docela trefně vystihuje.
Určitě byl víc „home made“ než ty předchozí, a vyplatilo se! Propojením několika menších aparatur jsme dosáhli výborného zvuku. Poděkování patří především Zbyňkovi za koučování celé sestavy a přátelům technařům, nejenom za aparát, ale i za půjčení světel, laserů, projektoru etc, což všechno spolu s muzikou posunulo atmosféru festivalu zase o krůček dál, a to i přes absenci profesionálního zvukaře.
Letos jsme také nevyvíjeli žádné „marketingové“ aktivity, přesto jsme zaznamenali historicky největší návštěvu, program dopadl na výbornou, zvuk a světla nikdy nebyly lepší a dokonce jsme v tomto roce hospodářské krize poprvé v historii neprodělali!
Hm, to je vysoko nastavená laťka pro příští rok …

Co se týká vlastního průběhu festivalu, okopíruju sem pa.wellovo hodnocení , ke kterému není celkem co dodat:

Až na výkyvy počasí byl letošní ročník jedním z nejlepších v historii festivalu. Moje pozitivní dojmy? Především muzika! Hvězdné formace Ben Turpin a Nedělní lidé byly doplněny snaživým Nikolou Braskem a místy možná trochu rozpačitou "domácí" Postiženou oblastí. Největší pecka však přišla na úplný závěr festivalu, kdy trio Vrak po přehrání několika letitých občas mírně naivních a občas celkem chytlavých a odpíchnutých písniček v závěrečných dvou improvizovaných písních spustilo doslova psychedelické noise peklo. To byl ten největší androš večera! Ještě teď vidím Petra Ledvinu, jak na závěr vystoupení až znechuceně odhazuje ohulenou basu a odchází davem kamsi do noci. A také Zbýňu Moravce jak zlehka nohou kope do rovněž "uzemněné" kytary, jakoby se snažil zjistit, jestli je to zvíře ještě živé ...

Dalším pozitivem byla celkem slušná návštěva místních nebo snad rekreantů z nedalekého penzionu, kdo ví. Na každý pád je vždy příjemnější hrát pro lidi, než do prázdného sálu. A také zvuk. Ten se letos vydařil a to především díky nezištné aparátní výpomoci od kolegů DJů, kteří si své elektronické inferno prožili předchozí, tedy páteční večer. Zejména Ben Turpin s automatickým bubeníkem měli až křišťálový zvuk.

Nepochybným obohacením letošního ročníku byla výstava fotografií Tichého Fotografické Klubu v prostoru hospody. Ač tématicky poměrně pestrá sbírka obrázků, umělecky byly bezpochyby všechny na výši. Za sebe vypichuji Zděňkovu černobílou kolekci s náboženským motivem, Vlnkovy hudební fotografie a waclawovu fotografii klauna, to už bylo opravdu umění!

Mám-li nalézt nějaká negativa, pak je to absence plánovaného divadelního představení Varlénova loutkového semináře, jež zmařila neblahá smutná událost v rodině jednoho z herců.
No a dále kromě již zmíněného počasí a přemnožených komárů snad jen přístup mého bratra, který, ač střízlivý, celý večer blaženě prospal spíce nakonec 15 hodin v kuse až do nedělního rána, kdy z Pístiny odrazil.
Tomu se říká, vyrazit si na festival ...

Místo dalšího povídání si pusťte prezentaci Vlnkových fotek, funguje to jako kdybyste koukali na film. Jako soundtrack doporučuju CD Nedělních lidí. Našoupnout si můžete fotogalerii Waclawovu a jako byste tam (znovu) byli!

plakát Stodola 2009

stodola 08 uvodni foto

Jaká byla?

Loňský předprázdninový termín se sice osvědčil, ale letos bylo z technických důvodů nutné posunout datum na půlku prázdnin, což se ne každému hodilo, ale bylo to vynahrazeno přesunem dění do lepšího a podstatně rozsáhlejšího prostoru Stodoly No 2 (pro pamětníky prvních ročníků – tam co se přespávávalo na seně, později skládka haraburdí). Tenhle posun nás inspiroval k tomu, abychom ozkusili celkově poněkud velkorysejší pojetí našeho home-made festivalu. Akce byla poprvé dvoudenní, s profesionálním zvukem a osvětlením, proběhla inzerce na Rádiu 1 a v hudebním tisku. S využitím mini katru pana domácího jsme stloukli dřevěné pódium (uf, poslední hřebík jsme praštili přes hlavičku asi půl hodiny před začátkem). Fungovaly dva výčepy (stejně nestíhaly). Hudební produkci doprovázela videoprojekce.
Vrcholem modernosti byla instalace toi-toiky na dvoře. Vstupné bylo poprvé nedobrovolné, i když velmi lidové.

Pátek proběhl v režii spolupořadatele Štěpána Polanského alias DJ KrTTeKa a provozovatele místní hospody v jedné osobě. Vystoupili DJs Lobsterman, BrusTech, Owar, Archee, Panzer, Amigo a KrTTeK sám. Zazněl zajímavý mix brněnské a lokální taneční scény. Pro mě osobně byly nejpodnětnější synkopicky polámané rytmy drum’n’bass setů (škoda absence DJ Commandera). Hrálo se do rána bílého. Já jsem teda odpadl kolem půlnoci - čekala mě náročná horečka sobotní noci a přece jen pařit dva dny v kuse, v mém věku… Na KrTTeKových stránkách je spousta fotek.

V sobotu zahajoval Jezevčík Kamil a loňské pochvalné hlášky z (hlavně mužské části) publika se přesně opakovaly. Škoda, že šlo o jeden z posledních koncertů kapely před ukončením činnosti. Ale věřím, že se z téhle líhně brzy vyklube nějaký nový půvabný projekt.
Naše vystoupení premiérově pod názvem Torze Postižené oblasti, kteroužto odnož jsme vytvořili jako východisko pro naše působení po dobu onemocnění frontmana Marka, sestávalo z poloimprovizovaných tracků, položených na základech některých starších i novějších skladeb P.O. Jak se nám to podařilo, nechť zhodnotí jiní, my jsme si to každopádně parádně užili. Okamžité inspirace šly tak daleko, že jsme si pod pódium chtěli přitáhnout míchačku na beton s úmyslem použít ji naživo. Nakonec to nešlo, protože kabel na 380V od míchačky potřeboval pan zvukař, tak jsme stroj aspoň nasamplovali a použili během produkce ze záznamu. Sampl se určitě objeví na našem příštím albu.
A program gradoval. Bumfrang3 mají úžasné charisma a hudebně jsou čím dál tím lepší. Jdou si za svojí vizí muziky a odhaduju, že dojdou daleko. Bez ústupků.
Skrytý půvab byrokracie už došel do první ligy české alternativy. S potěšením jsem si znovu poslechl jak kurvy spoluprcají s politiky, smrt je náboženství - odolává i matematice, a nad tím vším se nepozorovaně prosazuje stroj, což nás nebolí, protože jsme mrtvoly.
Po asi hodinové pauze, v níž protagonisté Smutného Karla vyškolili zvukaře, že i kamenná krychle se dá perfektně nazvučit, nastala čistá hudební radost. Smutný Karel byl pro mě největším překvapením večera, naživo jsou o sto procent lepší než z desky. Jestliže SPB byli „intelektuálním“ vrcholem akce, Karlíci vyvolali erupci radostných emocí, jakou Stodola ještě nezažila. Ta kamenná krychle byla plná tančících lidí, jel tam nějakej Zappa, nějaký reggae, hammondky … Těším se na ně někdy příště.
Nejvytrvalejší pařiče uložila ke spánku někdy ke třetí hodině ráno místní zábavovka Zaživa.

Byl to povedený ročník – kvalitou kapel, z hlediska návštěvnosti i technickou úrovní asi zatím vůbec nejlepší. Přes to … Do dalších ročníků chceme uchovat spíše původní rodinnou povahu festivalu.
Důvody? Technická dokonalost není u téhle akce prioritní. Chtěli bychom udržet jakž-takž vyrovnaný rozpočet a nechce se nám obíhat sponzory. Festival si chceme užít jako aktivní účastníci a ne stresovaní „manažeři“. Letošních cca sto účastníků je limitem, který nechceme překračovat z hlediska kapacity statku i dopadu na vesnici, která nemá o mnoho více obyvatel.

Přátelé, tak sledujte naše stránky, kde se budou postupně objevovat informace, jak to bude v roce devět.
Vláďa Špulák

plakát Stodola 2008

dojmy z festivalu Stodola 2007 z pera Vládi Špuláka

Termín letošní Pístiny jsme zkusili přesunout na první prázdninový víkend v naději, že se lidi ještě nerozprchnou za jinými letními aktivitami.
Počasí nám přálo a pod pístinským úplňkem se nám hrálo moc dobře. Také proto, že účast byla o poznání lepší než loni a že tentokrát dorazili i přátelé z Mělníka, kterých bylo před rokem coby na palci jedné ruky spočítal. Takže v bezprostředním nadšení jsme si řekli, že to zkusíme za rok zas.
(A pokusíme se tentokrát nekolidovat se spřízněným Krákorem, kde bychom si také rádi zahráli.)

Letos přijaly naše pozvání ke spoluhraní nabroušené mělnické maturantky, které si říkají Jezevčík Kamil, a byl to opravdu podařený otvírák! Potěšení nejenom pro ucho, ale i pro oko. Největší chválu sklidil výkon zpěvačky Míši. Během jejich produkce se ke mně nezávisle na sobě přitočilo několik lidí s hláškou „ta má hlas, co“. Převzatou blondieovskou One way or another si od té doby musím neustále pobrukovat.

Po veselých dívkách nastoupila další bomba - kapela DIN kytarového šamana Zbyňka Moravce s Květoslavem Dolejším za bicími. Nasvícení scény se proměnilo z modré na rudou a Zbyněk a spol. to na nás valili jak o život. Ke konci si vyměnili Zbyňa se Slávkem pozice a tak jsme měli vzácnou příležitost sledovat naživo pár originálních písní českého lo – fi boha, jak Květoslava nazval časopis Respekt.

Po naší produkci ještě vystoupili mladé neratovické formace Plemenné pudy a Kultivar, které jsem promeškal u zasloužené pivní odměny, takže nemůžu hodnotit,
a poté už vypuklo peklo stroboskopů a zlámaných rytmů DJů St a.k.a. KrTTeKa a Commandera.
Pamatuji si, že než mě manželka nad ránem odtáhla domů, tančil jsem.

Těšíme se na prima mejdan zase za rok!

Odkaz na fotky: spulax, vlnek, rudix.

plakát Stodola 2007

Alternatore na svých starých stránkách o Postižené oblasti píše:

Tenhle festiválek vzniknul vlastně neplánovaně. V létě 1996 jsem zprostředkoval výstavu obrazů kamaráda Zdeňka Štefana u kamaráda Zdeňka Polanského, který v Pístině provozuje na svém restituovaném statku kromě hospodářství i hospodu, kemp a malou galerii. Při příležitosti konání výstavy jsme pozvali na jeden srpnový víkend spoustu lidí, které by to mohlo zajímat, a uspořádali jsme vánoce (se stromečkem a dárky), módní přehlídku (zimních modelů) a premiérový koncert Postižené oblasti s podporou neratovických bigbítů Megajazz a Wolfgang Lederer. Vánoce se vydařily, dárků byla spousta (já nejvíce si cením šelakové gramodesky s nahraným propagandistickým projevem k družstevníkům o potřebě spoření na vesnici), zato módní přehlídka odpadla, protože zimní model si přivezl pouze jediný účastník (byl to Venca Krejčí z Českých Budějovic). Během koncertu vzniklo kolektivní výtvarné veledílo pomalováním plechů, nainstalovaných za tím účelem Zdeňkem Štefanem.

Protože tahle sešlost měla mezi zúčastněnými veskrze pozitivní ohlas, protože na Třeboňsku je krásně, v Pístině je pohoda, okolo je dost příležitostí ke koupání, vedou tu zajímavé cyklistické stezky a protože obyvatelé vesnice přežili zvýšený ruch, přítomnost lidí s moc dlouhými nebo moc krátkými vlasy i večerní randál celkem bez protestů, rozhodl jsem se v srpnu 1997 uspořádat druhý ročník, tentokrát už pod spontánně vzniklým názvem Stodola. Na mlatě Polanských stodoly vystoupily kapely Postižená oblast (předposlední koncert), Pokojíček (taková pardubická Magma), Wrong Joke (hard core z Třeboně) a Happy Potkan (hard core z Budějovic). Cum Bajšpíl nevystoupil, protože chlapci byli příliš zhulení. Po celém statku bylo možno kochat se instalacemi Winstona Smesnyho. Happening Vynášení smrtky tentokrát vyšel lépe než loňská módeparáde, celkem se sešly a na hnůj byly vyneseny čtyři smrtky, z toho jedna obrovská Cumbajšpílovská a jedna televizní v podobě Vladimíra Železného. V noci ze soboty na neděli byly smrtky zprzněny a upáleny v ohni. Cumbajšpílovskou smrtku musel za ně zlikvidovat dav, protože chlapci na to byli příliš zhulení. Vrcholem byla destrukce Pokojíčkovské smrtky jménem Slávek. Slávek je výčepní v hospodě, kde kapela zkouší. Slávek kapele neustále vypíná proud a činí všelijaké další naschvály. V Pístině byl kapelou kolektivně podupán, pomočen a za neustálého spílání a vyčítání všeho, co kdy provedl, obřadně spálen. Teda jestli se ten chlap aspoň nevosypal, tak už nevěřím na kouzla.

Třetí ročník Stodoly se po roční přestávce uskutečnil v roce 1999 během posledního srpnového víkendu. Tentokrát pod názvem STRÝC PÁRTY. Každý účastník měl možnost přinést věrnou podobiznu Strýce a získat tak pivo zdarma. Kdo by pak byl přivedl živého Strýce, byl by obdržel pivo i pro Strýce. To se však nikomu nepodařilo, celkem byly předloženy pouze tři věrné podobizny (od Jany, od Mirky a od Evy), a tak hospodský příliš netratil. Z kapel byli pozváni NNZ, Bílý králík a Kozičky a samozřejmě Cum Bajšpíl (vy asi NAPOSLED, kamarádi). Nakonec přijeli pouze NNZ a na poslední chvíli kontaktovaná, leč o to nadšeněji se zúčastnivší Postižená oblast z části Galaxie jménem Velké Popovice. Je mi blbý napsat Postižená oblast 2, protože jednak tu dvojku v názvu nemaji, jednak se ukázali jako ten nejlepší dramaturgický tah letošního ročníku a co naplat, byli tam se svým radostným punkovatým nátěrem za jedničky. Před kapelami a po nich nás obšťastňovali svými beaty neratovičtí dýdžejové H.H., ex-Go-T, Brouk Pytlík a spol. Teda, občas bylo potřeba tam na ně vlítnout a proložit nějakýho Waitse nebo Beefhearta, aby se nám mozek neuduc-ducal, ale jinak přinesli tyhle týpci příjemné zpestření mezi zachmuřené tváře nás zastydlých bigbítů. Produkci byl neustále, zpočátku skrytě, a po zjevení se i viditelně přítomen tajuplný Strýc z roviny 20, který přivedl spoustu Bytostí. Zasloužené pozornosti se těšil i strýc Vladimír, jehož busta byla slavnostně zahalena během závěrečné grungeové písně naší Postižené oblasti Noise For Toise.

O čtvrté Stodole se pěkně rozepsal Jirka Karban z kozí kapelky:

"Hráli jsme na festu „Stodola" v jihočeské Pístině. Alternativa se vším všudy! Krávy, prasata, psi, kočky, slepice, modrý nebe, zelený pastviny… prostě idylka. Na farmu Zdeňka Polanského nás pozval Vláďa „Alternatore" Špulák z Neratovic. Program načali jeho krajané NNZ (Nelízej namrzlý zábradlí), kteří hraji tak trochu velvetovsky. Jsou to pohodoví lidé.

Po nich nastoupilo RIZIKO PLECHOVÉHOl RÁJE se zpěvačkou, která vypadala jako nefalšovaná folkařka-vegetariánka. Tedy sympaticky! „Plecháči" mastili dost dobře. Nikdy jsem o nich neslyšel, ale musím se přiznat, že mě vzali za srdce. Tak fantastickou hlukovou stěnu jsem už dlouho neslyšel. Troufám si tvrdit, že tahle grupa by možná převálcovala Kurtizány z 25. avenue.

Pozoruhodným bodem programu bylo seskupení I ITCHY A SCRATCHY - to si již zmíněný Alternatore přinesl počítačovou hlukovou koláž, do níž hrál na železa, na kytaru a navíc mu pomáhal živý bicman (pa.well - pozn. tvůrce stránek). Tahle záležitost by se určitě hodila do industriálního filmu. Spolana asi inspiruje...

Potom přišla na řadu punková POSTIŽENÁ OBLAST (Praha-V.Popovice). Slušná husťárna! Taky mají zpěvačku (skoro plešatou) a moc pěkně řve. Tolik agrese v jedný ženě - no brrrr! Je to fajn kapelka, až na to, že její kytarista je trochu škrt. Odmítl našemu kytarákovi půjčit kombo, přestože my jsme všem ochotně dali k dispozici aparát na basu. Trapnou situaci jsme vyřešili s pomocí kytaristy Rizika plechového ráje. Škrta chválíme za to, že o dvě hodiny později se přišel omluvit. Nicméně si příště dáme bacha.

Naše vystoupení jsme museli odehrát zase v oslabení. Mech měl zlomenou ruku a Ječmen ležel doma s podivnou virózou. Zvukař byl v pohodě, takže se nám mastilo dobře. Alternatore dokonce tančil pogo, prý mu při tom naskočili Pogues. To je možný, za to asi může Dušínova garmoška. Když jsme dohráli, což bylo kolem první ranní, z beden se ozvaly kovárenské songy Tří sester. Kdo tam ten disk vlastně strčil, jsme se nedozvěděli. A co tím chtěl vlastně naznačit? (Díky!) Domů jsme v našem Favoritu (r.v. 1994) dojeli ve zdraví. Blázen Dušín jel tam a zpátky na Jawě z roku 1967. Naštěstí to přežil."

Snad jen pro doplnění - tématem bylo házení hrachu na stěnu, hudební úroveň byla vůbec nejlepší ze všech ročníků, zvuk byl vynikající a přijelo málo lidí.

Stodola 2001 se neuskutečnila, protože to vypadalo na prodej statku z nějakých nepříjemných důvodů, které tu nechci rozvádět. Nakonec se vše v dobré obrátilo a Zdeněk Polanský zůstává. Že by se "dvakrát ano, jednou ne" stalo pravidlem?

Další pokračování Farm-festu Stodola v Pístině se nakonec uskutečnilo až v roce 2006, k desátému výročí. Docela se vydařil a i přes velmi slabou účast je možné říci, že splnil očekávání. Bylo krásné počasí, snad i dobré pivo (nevím, nepiji ...) a dobrá muzika v příjemném prostředí. Nejprve jsme to rozbalili my a nebýt výjimečně dobře "naloženého" Milána, tak by tam snad ani nebyla výraznější chyba. Pak spustili NNZ se svým velmi příjemným setem. Poté proběhlo improvizované sólo vystoupení Wabiho a pak už dostal prostor opravdu schopný DJ Polanský junior. Přijela i pardubická sekce a Cum bajšpíl nezklamal a již tradičně opět nezahrál. Dobrá práce hoši ...
Fotky ------------- ZDE

Valid XHTML 1.0 Transitional